Historie a současnost

Historie MO

Podle archivního záznamu byl spolek založen 2. května roku 1906. Zůstaly zachovány i jeho stanovy schválené c. k. místodržitelstvím království českého v Praze, dne 25. června 1906, pod č. 140145. Stanovy mají na titulní straně i první razítko spolku a z jejich znění vyplývá, že předsedou přípravného výboru byl Ferdinand Štětina a jednatelem Jan Polák. Dalším zachovaným dokumentem je členská legitimace Josefa Podmely z roku 1933. V ní se nalézají v pořadí druhé stanovy spolku, tentokrát z 28. srpna 1913. V dovětku zmíněných stanov je uvedeno, že první stanovy nevyhovovaly spolkovým poměrům a proto mimořádná valná hromada dne 19. července 1913 jejich změny schválila. Ještě se dovídáme, že v roce 1913 byl předsedou František Procházka a jednatelem Josef Kutil. To je v podstatě jediné, co můžeme k začátkům organizovaného rybářství v Nymburce uvést. Přes velkou snahu se autorovi tohoto pojednání nepodařilo vyhledat žádná konkrétní fakta k činnosti spolku. Informační nouze dále postihuje i následující období existence společnosti, zahrnující časový úsek do roku 1968. Zde musíme jen spoléhat i doufat, že se někomu v budoucnosti podaří zatoulaný archivní zdroj informací objevit. Dle vzpomínek několika zbývajících pamětníků byl předsedou rybářského spolku před rokem 1945 Alois Hónig. V následujícím časovém období převzal předsednictví Miroslav Mann a jednatelem spolku se stal Hanuš Bohman, syn známého nymburského malíře. Předsedu Manna pak nahradil v blíže nezjištěném časovém období František Havlíček, který nymburské rybáře dovedl až na začátek novodobé existence. Pamětníci také uvádějí podnětnou skutečnost, že v minulosti byl nadřízeným orgánem rybářů oblastní výbor se sídlem v Kolíně, potom existovala krajská rybářská organizace se sídlem v Praze.


Novodobá historie

Zatím poslední etapu rozvoje rybářského sportu v Nymburce počítáme od roku 1969 od uvedeného data máme ucelenou řadu zápisů jednání výborových a členských schůzí a můžeme tak dokumentovat historii místní rybářské organizace. Nymburští rybáři užívali s uvedeným datem lovný revír Labe 21, Mrlina 1 a Výrovka. Revír Labe 21 se rozkládá na pravém břehu stejnojmenné řeky, začíná u ústí Lánské strouhy do Labe a končí s jezem v Hradištku. Revír Mrlina 1 začíná u mostu ve Vestci a končí v ústí Mrliny do Labe. Revír Výrovka se nalézá mezi mostem ve Zvěřinku a ústím Výrovky do Labe. Stálou součástí revíru byl také chovný rybníček u Sportovního střediska ČSTV, který si rybáři sami vybudovali. Na jeho zřízení měl největší zásluhu H. Bohman. Stálým revírem bylo také vodní rameno Remanence a úsek Starého Labe. Další vodní plochy si organizace najímala od příslušných národních výborů, v roce 1970 to byly rybníky v Pístech, Hořátvi, Bobnicích a Chlebích. Začátkem uvedeného období měla nymburská rybářská organizace 480 členů včetně mládeže. Ročně bylo vydáno zhruba 300 ks povolenek k lovu a pokladní hotovost spolku dosahovala přibližně 35 000,- Kčs. Činnost rybářů v té době značně ovlivňovalo znečišťování řeky Labe, časté otravy vody v řece znehodnocovaly jejich práci a ničily rybí populaci v Labi. Dalším problémem, který museli rybáři řešit, byla vysoká kyselost vody, doprovázená nedostatkem kyslíku. Týkalo se to hlavně vodní nádrže na Remanenci - k úpravě chemických vlastností vody se používala modrá skalice nebo vápno. Revír Remanence měl v té době ještě další významnou ekologickou zátěž, Sportovní středisko ČSTV vypouštělo odpad přímo do uvedené nádrže. Samostatnou kapitolou činnosti rybářské organizace byla i skutečnost, že soudobě panoval nedostatek rybí násady.
V roce 1971 vstoupily v platnost nové stanovy Českého rybářského svazu. Zájemce o členství v organizaci podával přihlášku podpořenou doporučením jednoho nebo dvou už přijatých členů. Žádost poté řešil výbor organizace a po jeho kladném stanovisku byl nový člen odborně proškolen a byla mu prodána povolenka k lovu s tím, že odpracuje zdarma 15 brigádních hodin. Za celoroční povolenku platil v roce 1972 člen spolku 100 Kčs, měsíční 50,- Kčs, čtrnáctidenní 30,- Kčs, týdenní 20,- Kčs a denní 10,- Kcs.
V rámci rybářské organizace pracovaly dva rybářské kroužky v Nymburce a po jednom ve Chlebích a v Sadské. V roce 1972 zřídili rybáři kulturní fond a uskutečnil se první novodobý rybářský ples. V následujícím roce bylo v loveckých revírech MO - CRS Nymburk uloveno 1548 ks kapra o váze 2993 kg, lína 855 ks o váze 339 kg a 413 ks štuc o váze 680 kg. Revír řeky Labe rybáři využívali k odlovu generačních chovných ryb K odlovu byla využívána zvláště oblast přístavu, která se dala zatáhnout.Nymburskou organizaci prováděli výlov rybáři z Benátek nad Jizerou. Takto slovené ryby byly kupodivu vždy zdravé.V roce 1973 zvolilo 409 členů organizace nový řídící výbor Bohman, místopředsedou A. Piskáček, jednatelem I Pipek, hospodářem Z. Dit zástupcem hospodáře V. Kudrna, rybářským referentem F. Velechovský, účetním J. Šanko, pokladníkem V. Kysilka, referentem čistoty vod S. Mikoláš a náhradníci výboru V. Heřmánek a I Krejčík.
V roce 1974 vznikly v organizaci první úvahy o tom, jak začlenit do užívaných revírů jezero v Sadské. O uvedeném záměru bylo jednáno s MNV Sadská, ONV Nymburk a ministerstvem zemědělství. Celou situaci velmi komplikovala skutečnost, že na jezeře v Sadské stále ještě probíhala těžba štěrkopísku, kterou prováděl n. p. Severokamen
Liberec.
Období roku 1976 přineslo skutečný hospodářský počin v souvislosti s jezerem v Sadské, do jeho vod vysazují rybáři první násadu ve složení kapr, candát a lín. Začíná se rovněž realizovat myšlenka vybudovat u jezera rybářský hospodářský objekt. V tom smyslu byla na MNV Sadská podána žádost o odkup pozemku č. k. 2385. Je zpracován projekt hospodářského objektu, získáno povolení ke vstupu do prostoru pískovny a místní základnou rybářů se zde stává vyřazený autobusový vlek.
V roce 1977 vedení organizace naplánovalo vyrovnaný rozpočet ve výši 76 000,- Kčs, neplánovaný zisk dosáhl výše 900 Kčs. K 31. 12. 1977 měli rybáři na účtu 66 357,- Kčs. Rok 1978 přinesl změny v řadách výboru rybářské organizace, účetním byl zvolen J. Smolík, kult. referentem J. Karban, referentem mládeže J. Najbrt, brigádními referenty Knih l Vyskočil, čistotu vod dostal na starost Heřmánek, komisi Vodiček, J. Šanko, K. Kuhn a náhradníky výboru zvoleni V Šímůnek a A,. roce 1979 byl uskutečněn nákup pozemku u jezera v Sadské o výměře 3-350 m* a došlo k zahájení stavby rybářského účelového objektu. Stavební materiál získali rybáři při probíhající demolici nymburské železniční kolonie, brigádně zde členové spolku odpracovali mnoho hodin za účelem odběru cihel a stavebního dřeva. Počet členů organizace dosáhl 527 osob a při příjmech 242 808,- Kčs byl dosažen čistý zisk 11 550,- Kčs, Ve stejném období ulovili rybáři 7 048 ks ryb o váze 4 715,4 kg. V roce 1981 opouští funkci předsedy organizace H. Bohman a na jeho místo je zvolen Vladimír Kudrna. Místo zástupce hospodáře zaujal R Schwarz, který v dalším průběhu roku potom převzal funkci pokladníka po zesnulém Kysílkovi. Dalšími novými Členy výboru se stali V. Zumr, K. Kupec, O. Bartko, O. Houser a V. Heydrych, Organizace už má 570 členů na 7 ha plochy lovných revírů. Proti žádostem bylo vydáno 219 celosvazo-vých povolenek, 232 krajských, 29 dorostových a 95 žákovských. Na zarybnění vydali rybáři částku 42 170,- Kčs. V roce 1982 vzrostla částka na zarybnění na 67 950,- Kčs. Rozpočet na toto období počítal s příjmy 90 000,- Kčs a výdaji ve výši 80 000,- Kčs. Postupně pokračovala vý¬stavba hospodářského objektu v Sadské zajišťovaná hlavně brigádní činnosti Do nájmu byl také získán rybník v Všechlapech zvaný "U tůně". Funkce dlouholetého hospodáře se vzdává Ditrich, jeho místo zaujal Schwarz a jeho dále zastupuje Zumr.
V roce 1983 dosáhl počet členů organizace 771 členů, bylo vydáno 563 povolenek dospělým a 129 žákům. K významné události došlo při realizaci rybářského účelového zařízení v Sadské, stavba byla v průběhu roku zkolaudována a v prosinci slavnostně otevřena. Jednání o uvolnění zdejšího rybolovu a otevření pískovny stále končilo ne¬úspěšně. Patovou situací řešil Městský výbor KSČ v Nymburce a o pomoc je požádán i ÚV KSČ v Praze.
roce 1984 vykazují nymburští rybáři úlovek 4 326ks ryb o váze 4 561,9 kg. Na účtu má organizace 116 160,- Kčs. Významného ocenění se nymburským rybářům do¬stává v roce 1986, když jsou hostiteli Mistrovství Evropy rybářských juniorů. Hospodářský objekt u Sadské je využíván jako chata, konají se zde výjezdní zasedání dalších organizací nebo oslavy významných výročí jednotlivců. I když nejsou rybáři žádné politické uskupení, stejně podléhají vlivu stranických orgánů a vedení Národní fronty. Na jejích pokyn proto žádají o přidělení návesních rybníků v Oskořínku, Jíkvi, Krchlebích, Chvalovicích, Kovanících, Kamenném Zboží a Kostomlatech, aby byla zarybněna každá "louže". Je také dosažena dohoda o užívání vodních ploch v Seleticích. V té době je majetek organizace ohodnocen na částku 586 659,- Kčs. Postupně dochází k obmě¬ně členů výboru, do funkcí nastupují J. Svoboda, B. Sedláček, Z. Turinský, R Hubá¬ček, J. Fiedler, M. Březina či J. Strnad.
V roce 1987 je vydáno povolení na stavbu oplocení chaty v Sadské a započala výstavba hospodářského objektu na Remanenci.
roce 1989 rybáři dosahují při rozpočtových příjmech 174 300,- Kčs čistý zisk 9 000,- Kčs. Souběžně probíhá snaha o vybudování nového rybníka ve Všechlapech, ale tento záměr končí neúspěchem. Náklady na zarybnění revírů dosahují 151 995,- Kčs, z toho násada z vlastních výlovů dosáhla hodnoty 26 520,- Kčs. V roce 1990 je novým předsedou rybářské organizace zvolen Jan Šanko a do výboru přicházejí M. Svarcová, Z. Dvořák, P. Novotný, F. Rynekr, P. Hasan, J. Částek a J. Pipek. Spolek má 850 členů, 76 dorostenců a 260 žáků. Je vydáno 518 ks celosvazových povolenek a 386ks krajských. Bankovním účtem rybářů už procházejí stotisícové položky. Skutečná částka na zarybnění revírů už dosáhla 183 665,- Kčs.
roce 1991 vstoupil v platnost nový rybářský řád. Následující rok se celostátní po-volenka prodává za 400,-, krajská 280,-, místní 140,-, měsíční 140,-, čtrnáctidenní 90,-, týdenní 60,- Kčs. Členské příspěvky jsou odstupňovány v hodnotách 60,-, 40,-, 12,- a V Kčs. Do revírů organizace se začínají nasazovat nové druhy ryb, konkrétně amur a tolstolobik. U sadského jezera také konečně nastává uvolnění rybolovu, muže se lovu kolem celé vodní nádrže - mimo svislých okrajových stěn a prostoru kde jsou zakotveny těžební stroje.V roce 1994 dochází k vynucené obměně ve funkci hospodáře spolku, zesnulého Schwarze zastupuje V. Simůnek. Uzemní rybářský svaz přidělil nymburským rybá¬řům Vlkavský potok (od 1. 1. 1995). Rybáři mateřské organizace nachytali v roce 1994 v cizích revírech 6 883 ks ryb, naopak rybáři z jiných spolků ulovili v nymburských revírech 5 727 ks ryb. Dochází také k zlepšení úrovně péče o přepravované ryby, organizace získala do užívání nákladní automobil s vanami a vzduchováním. Plocha nym¬burských rybářských revírů je neustále v pohybu, končí užívání rybníka v Kamenném Zboží, rybáři projevují zájem o nákup rybníků na Zavadilce a dostávají do správy po¬vodí Vlkavského potoka. Dochází ke koupi rybníků na Zavadilce a v Jizbicích a do vý¬boru organizace jsou kooptováni J. Vetešník a J. Hanuš.
V roce 1997 ruší ministerstvo zemědělství omezení rybolovu v Sadské, je zde možné lovit na povolenky vydané Středočeským rybářským svazem. Hospodaření rybářů dosáhlo tržeb 1 096 659,- Kč při nákladech 1 013 944,- Kč. Hostovací povolenky prodává organizace za 1 000,- Kč na jezero Sadská, celý revír pak za 1 200,- Kč.
V roce 1998 je znovu obměněn a doplněn výbor rybářské organizace, místopředsedou se stal M. Petera, dále přišli J. Trunecký a V. Hrábek. Členská základna nadále požaduje rozšíření plochy revíru, probíhá jednání o pronájmu chovného rybníka na kaskádě Loučen, rybníka Jizbice a Velkého a Malého Jiváku. Na zarybnění vod revírů je vydáno
511 000,- Kč, plus vlastní produkce násady. Rybáři se starají i o údržbu rybníků, je odbahněn rybníček na Remanenci, vyčištěn rybník "Olšový" a rozšířena vodní plocha ryb níka Zavadilka. Rybníky Jizbický, Olšový a Zavadilka už jsou majetkem organizace.
V roce 1999 došlo k velké otravě ryb v Labi, odhadem uhynulo 20 až 30 q ryb v hodnotě přibližně 150 000,- Kč. Kdo otravu způsobil se samozřejmě nepodařilo zjistit. Od Okresního úřadu Nymburk koupili rybáři v roce 2000 čtyři pozemky v hodnotě 67 620,- Kč, všechny v oblastí Remanence. Ve stejném roce posílil výbor rybářů JUDr. J. Urbanec, vítaná to osoba k řešení právních záležitostí spolku.
V roce 2001 převzali nymburští rybáři v prostoru Remanence objekt "Tesco". Na jeho údržbu a úpravy bylo vyčleněno 100 000,- Kč. Budova má být využita pro činnost a potřeby organizace (schůzovní místnost, místnost pro schůzování mládeže, skladové prostory). Rovněž je zde možnost ubytování při pořádání rybářských akcí (školení, letní tábory apod). Chata v Sadské slouží k podnikání, nájemci zde provozují občerstvení. Celá záležitost nabyla na významu i tím, že jezero v Sadské se stalo součástí celosvazového rybolovu.
Současný rybářský revír nymburských rybářů zahrnuje vodní toky Labe a Mrlinu, dále vodní nádrže Písty, Bobnice, Chleby, Všechlapy, Remanence a jezero Sadská. Do tohoto revíru patří i rybníky takzvané Loučeňské kaskády, od rybníka Jivák po rybník na Zavadilce, všechny jsou využívány jako chovné. Členskou základnu rybářů tvoři skupina 800 osob, na kterou připadá 197 ha sportovních rybářských revírů.
Naši členové se nastarají jen o své revíry a chov ryb, ale také vychovávají své nástupce v rybářských kroužcích. Každým rokem pořádáme rybářské závody pro dospělé a mládež. Nymburskou veřejností je velice kladně hodnocen tradiční rybářský ples. Nezapomínáme ani na starší zasloužilé Členy, pro které organizujeme setkáni
Nesmíme rovněž zapomenout na naše závodníky, kteří MO Nymburk s nemalými úspěchy reprezentují jak v mládežnických, tak i seniorských rybářských soutěžích.